U.F.O.S. Ml.Boleslav

 

 

V SOUČASNOSTI POŘÁDÁ KLUB UŽ JEN POCHOD UFONŮ
ODKAZ ZDE

 

Když se v roce 2000 scházela partička převážně bývalých sportovců z různých odvětví na rekreační podobu florbalu, nikdo z nich ještě netušil, že za dva roky vznikne tým s tajemným názvem U.F.O.S. Přišlo to jako blesk z čistého nebe a ze dne na den se rozhodlo, že nově založený tým se přihlásí do ligové soutěže - Severovýchodního přeboru. Oficiálně byl náš klub založen dne 31. května 2002.

 

První sezona 2002/2003 byla ve znamení poznávání samotných pravidel florbalu, ale i přesto se vstup do soutěže podařil nad očekávání. V prvních osmi zápasech jsme poznali hořkost porážky jen v jednom případě. Tým si řekl proč nezkusit postoupit výš. Klíčovými duely se staly bitvy s týmem TJ Turnov, sestupivším minulý rok z vyšší soutěže. Po našich výhrách 3:1,7:5 a 6:5 byla cesta do Severovýchodní ligy volná. Našim nejproduktivnějším hráčem se stal Jiří Slabý, který nasbíral v 19 zápasech 52 bodů (35+17). 

 

 


Druhá sezona 2003/2004 už ve vyšší soutěži přinesla rozhodně kvalitnější utkání a do 6.kola i nadějné postavení v tabulce. Zlom nastal na domácím turnaji, kde jsme nejprve prohráli s celkem Pulsklima SK a ve druhém duelu dne ztratili vyhraný zápas s Benátkami. Od té doby nastala série zápasů bez bodového zisku. S tím ruku v ruce kráčela neochota některých hráčů jezdit na zápasy, no a problém byl na světě. Tým začal hledat nové členy. To se mu nakonec podařilo, ale dané hráče bohužel tento sport nezaujmul na tolik, aby odehráli více zápasů. Sezona dopadla tak, jak zákonitě dopadnout musela - sestupem zpět do přeboru. Do dalších sezon, se ale stal důležitým faktem přestup Michala Moce z obrany do útoku. Jeho střelecký talent se probudil a začal kvést do nevídaných výšek. Nejproduktivnějším hráčem této nezdařené sezony se stal Tomáš Fadrhons, který nasbíral v 21 zápasech 35 bodů (18+17).
Přišli: Havlík, L.Slabý, Musil, Poc, Pletka.
Odešli: D.Jaroš, Džuvarovský, Kvaček, Hladík.

 

 

Před třetí sezonou 2004/2005 si tým sedl a řekl si, že hrát se bude především pro zábavu a bez postupových cílů. Na první dva zápasy se postavil do branky útočník Jiří Slabý, ve kterých jsme jednou vyhráli a prohráli. Náš dosavadní brankář Pavel Janeček se rozhodl jít hrát do pole a tak se vyhlásilo pátrání po nové brankářské jedničce. Tou se posléze stal Petr Čumpelík. Byl to jeho první kontakt s florbalovým chytáním a tak se chybějící zkušenosti někdy projevily. Tým se oproti první sezoně potýkal s herními výpadky a střídal dobré výkony s těmi horšími. Konečné 4.místo tak odpovídalo daným možnostem. Po této sezoně nastala reorganizace soutěží, neboť vznikla nižší soutěž. Naše umístění nám stačilo k přetrvání v přeboru. Nejproduktivnějším hráčem týmu byl Michal Moc, který nasbíral ve 20 zápasech 65 bodů (48+17).
Přišli: Fiala, Štecha, Kvaček, Pařík, Čumpelík.
Odešli: Zeman, Musil, Poc, M.Jaroš, Pletka. 

 

 

Pro čtvrtou sezonu 2005/2006 se nám podařilo získat kvalitního brankáře, který byl zárukou úspěchu. Na první 4 zápasy se mezi tři tyče postavil Jiří Diblík, jenž ještě loni chytal Extraligu za Sokol Mladá Boleslav. Ten pak sebe nahradil neméně kvalitním juniorem Michalem Reiterem. Herní pohoda a nově vzniklé útočné komando ve složení Fadrhons-Jaroš-Moc zajistilo už od prvních kol postavení na vrchu tabulky. Jediný tým, který nám dělal starosti byly SCC Semily (skončili na 3.místě). Vždy jsme je měli tak říkajíc na lopatě, ale v poslední třetině nás vždy uběhali. Zvláštností se stal zápas s Rachotou Benátky nad Jizerou, jež skončil neskutečným skóre 17:8 pro nás. Soupeř nastoupil ve složení 5+1, takže bylo jasné, že kvalita zápasu nebude příliš valná. V posledním turnaji sezony jsme si v nervy drásajících zápasech(remízi 5:5 a 9:9) zajistili podruhé v historii postup do Severovýchodní ligy. Nejproduktivnějším hráčem se stal podruhé Michal Moc, který nasbíral ve 22 zápasech 72 bodů (43+29).
Přišli: Diblík, Reiter, D.Jaroš.
Odešli: Pařík, Čumpelík, Sedláček, Havlík. 

 

 

Ligovou pětiletku jsme dovršili v sezoně 2006/2007 a vstoupili jsme do ní parádně. Hned v úvodním duelu jsme přehráli konkurenční tým Sokol Mladá Boleslav B v poměru 4:3. V dalším průběhu sezony jsme téměř z každého turnaje vozili body a drželi se tak nad sestupovou propastí. Do zápasů jsme nastupovali převážně v 10 lidech. Brankář, 3 obránci a dvě útočné trojky. Extrémem byl turnaj odehraný v Heřmanově Mestci. Dva těžké duely odehráli bez střídaní obránci Kubelka s Luďkem Slabým + 4 útočníci! I přesto jsme dokázali porazit druhý tým tabulky - SKP Nymburk B 9:5. Hned v dalším kole jsme znovu slavili triumf v zápase se Sokolem MB B v poměru 3:1. Bohužel se nám soutěž nepodařilo zachránit. Během celé sezony jsme neměli žádnou sérii proher...až v posledních 5 kolech, a to nás stálo ligu. V předposledním kole jsme si to rozdali v přímém souboji o sestup s týmem Pardubice C. Perníkáři se na nás vyzbrojili třemi hráči z Extraligového ačka, včetně jednoho reprezentanta ČR! Zápas jsme prohráli 3:7. Přesto jsme však měli stále ještě teoretickou šanci na záchranu. V posledním kole by jsme ale museli zdolat suveréna ligy - Orel Rtyně v Podkrkonoší (v prvním vzájemném měření sil jsme prohráli 0:10). Tým se semknul k vynikajícímu výkonu a držel se až do konce. V poslední minutě jsme se dvěma brankami dostali na rozdíl jednoho zásahu a v poslední vteřině zápasu mohli z vyložené šance dokonce vyrovnat. Prohráli jsme 7:8, ale odešli se vztyčenými hlavami. Nejproduktivnějším hráčem se stal znovu Michal Moc, který nasbíral ve 22 zápasech 46 bodů (36+10).
Přišli: Šticha, Pletka.
Odešli: Reiter.

 

 

Následující sezona 2007/2008 přinesla reorganizaci a náš tým byl přeřazen do nově vzniklého "kraje" - Pražský+Středočeský. Od začátku soutěže bylo vidět, že úroveň pražských týmů je vyšší než ve východočeském kraji, kde jsme až doposud působili. Úvodní zápas nám vyšel grandiozně, porazili jsme Sportovec Nymburk 12:4. Potom však přišla série neúspěchů a vypadalo to na sestup. Sebevědomí nám zvedla výhra v 7.kole proti třetímu týmu tabulky, když o překvapení se postarala osmička statečných. Následně jsme si z každého turnaje vyjma jednoho vozili domů body a drželi se tak ve hře o záchranu v soutěži. Porazili jsme i budoucího vítěze ligy Torzu Sorry 5:3, s Robertem Zárubou v sestavě. Po prohře v 18.kole s Bourbonem Praha jsme klesli na 8.místo (sestupovali týmy od 7. níž). Před sebou jsme měli už jen pouze poslední 2 zápasy. Los k nám ale byl přívětivý. Hráli jsme s posledníma dvěma týmy tabulky. Z různých důvodů se však omluvila celá řada hráčů, a tak do existenčních duelů nastoupilo 8, respektive 6 hráčů! Rozhodla nakonec zkušenost našich elitních hráčů. Vítězství 11:3 s Lhokamo Praha a 14:5 s Čelákovicemi nám zajistilo záchranu... aspoň jsme si to všichni mysleli. Vedení kraje, zejména p. Šustáčkem se však rozhodlo, že nechá sestoupit i náš tým. Přepočítali se ale v tom, že si to necháme líbit. Díky intervencím našeho prezidenta Pavla Janečka nakonec muselo vedení soutěže přijít s omluvou. Ufoni tak i v následující sezoně budou působit v PH+SČ lize. Nejproduktivnějším hráčem se stal počtvrté Michal Moc, když v 19 zápasech nasbíral 61 bodů (44+17). Stal se i vítězem celé soutěže. Naprostou raritou a velkým úspěchem byl i fakt, že dva následující hráči byli také z našeho týmu. Jmenovitě Jirka Slabý (51 bodů) a Tomáš Fadrhons (46 bodů).
Přišli: Čepelka, Turner.
Odešli: Diblík, D.Jaroš, Podhaiský, Kvaček.

 

 

V sezoně 2008/2009 vepsal tým U.F.O.S. do svých dějin historicky první start v poháru České florbalové unie. Turnaj 1.kola konaný v Chrudimi, neskončil však nejlépe. Především kvůli neúčasti brankářské jedničky, obsadili ufoni poslední příčku tabulky. Připsali si jen vítězství nad Athletics Praha 3:2. Do ligové části sezony jsme vkročili úspěšněji. V prvních třech zápasech jsme získali 7 bodů. Dobře se začlenili do týmu i nováčkové Vaněk, Kynzl a tvůrce hry Kollman. Po následných třech porážkách (jedna z nich byla dokonce rekordní - s Benátkami 6:15), přišel do týmu brankář Majerčík (chytající boleslavskou regionální soutěž). Mimochodem první to cizinec v našich řadách. Do roku 2009 se po operaci a její plné rehabilitaci vrátil gólman Milan Šticha. Únorová 4 vítězství s týmy, které okupovali v tabulce místa pod námi, nás nesměřovala k záchraně v soutěži. Nebýt zbytečné porážky se sestupujícím týmem Slaného, mohli ufoni bojovat dokonce i o postup do vyšší soutěže. Nechvalně se v předposledním kole ligy zapsal do dějin klubu Luděk Slabý. Po šavlovačce před vlastní brankou byl vyloučen do konce utkání (ČK3)  a následném disciplinárním řízení byl suspendován na 6 soutěžních utkání. Jeho bratr Jiří přerušil sérii Michala Moce a vyhrál kanadské bodování týmu, když ve 13 zápasech zaznamenal 31 bodů (19+12). K tomu ještě na postu brankáře odchytal 4 utkání, z nichž jsme 3 vyhráli!
Přišli: Vaněk, Kynzl, Kollman, Majerčík, Ďurana.
Odešli: Křížek.

 

 

Sezona 2009/2010 začala stejně jako sezona minulá, účastí na poháru ČFbU. I v sestavě bez důležitých postav týmu nepodali ufoni špatný výkon. Ze 4 zápasů dva vyhráli a k postupu do 2.kola jim chyběli pouhé 3 branky. Do ligové části sezony vlétli neohroženě, když v prvních čtyřech zápasech zaznamenali 3 výhry. Klíčovou postavou byl zejména brankář Majerčík. V dalším průběhu ufoni drželi nastavený standard a z každého turnaje pravidelně přiváželi body, ať byla sestava jakákoli. Bodovali s každým soupeřem, kromě suveréních Benátek nad Jizerou, které soutěž vyhrály s náskokem 13 bodů na druhého. Boleslavští nakonec zaznamenali nejlepší konečné umístění v této soutěži - 4.místo. Navíc útočná dvojice Michal Moc a Jiří Slabý ovládla kanadské bodování celé soutěže. Vítězem se stal prvně jmenovaný, když v 18 zápasech nasbíral 36 bodů (20+16). V sezoně padli i dva zajímavé rekordy týmu. K domácím zápasům proti Wildcats Praha (4:8) a Suchdol Revival (5:3) nastoupili ufoni v počtu 15 hráčů, což nikdy předtím nebylo. Druhým rekordmanem se stal Michal Winter. Ten se stal historicky nejstarším střelcem branky. Bylo mu přesně 42 let a 87 dní. Gól vstřelil rovněž na domácím turnaji, týmu Suchdola.
Přišli: M.Winter.(na pohár ČFbU ještě Slavík).
Odešli: Ďurana, Fiala.

 

 

Sezona 2010/2011 nepřinesla další účast v poháru ČFbU, pro finanční problémy. Začátek ligové soutěže ovlivnila neúčast brankáře Milana Štichy. Z prvního turnaje se nepřivezli žádné body a tento stín se tak s týmem táhl po celou sezonu. Série získaných bodů přišla až v šestém kole. Především výhra nad lídrem z Kobylis (7:5), tým U.F.O.S. vrátila zpět do hry o záchranu. Bohužel v dalších sedmi zápasech přišla jen jediná výhra. Tým doplácel na hrubé individuální chyby. V útoku citelně chyběl klíčový útočník Tomáš Fadrhons, který celou sezonu vynechal ze zdravotních důvodů. Naskočil jen symbolicky v posledním utkání. Po patnácti kolech bylo jasné, že ufoni budou mít co dělat, aby ligu zachránili. Ve 20.kole uhráli remízu 5:5 s favorizovaným týmem Kutné Hory a především předvedená hra vrátila chuť do hry. V posledních dvou turnajích ale museli boleslavští vyhrát tři zápasy ze čtyř a doufat v krach ostatních soupeřů v boji o záchranu. Ufoni hned v prvním duelu prohráli a tak následně zbývalo jediné. Vyhrát vše! Těžko tomu v tu chvíli někdo věřil. Ufoni však najednou hráli naprosto uvolněně a porazili Pitbulls Kolín 4:2. V posledním turnaji zuby nechty udrželi vítězství 5:4 s Pohodou Praha, když v utkání vedli už 5:1. Poslední utkání soutěže bylo jako sedmé utkání hokejové baráže. Tým už věděl, že výhra znamená záchranu. Ufoni hned od začátku zápasu vedli a svou velkou snahu nakonec přetavili v úspěch. Vítězství 6:4 nad Orkou Starou Boleslaví B bylo vírou zrozené a zajistilo účast v PH+SČ lize i pro sezonu následující. Nejproduktivnějším hráčem ufonů se stal tradičně Michal Moc. Ve 22 zápasech získal 33 bodů (25+8).
Přišli: T.Winter, Fiala.
Odešli: Nikdo.